Jak to vlastně všechno víme?
Všechna fakta a detaily ze života prvních zemědělců, které známe dnes, jsou výsledkem více jak stoleté práce archeologů. Bylo odkryto na tisíce domů, zásobních jam, hliníků, hrobů a dalších objektů a vyzvednuto obrovské množství artefaktů a ekofaktů. Protože pro období neolitu nemáme vůbec žádné písemné prameny, jsou poznatky z archeologických výzkumů vlastně to jediné, co nám podává zprávy o životě v tomto období.
Stejně jako v dalších obdobích pravěku i pro neolit je základním prostředkem poznání archeologický terénní výzkum. Tímto způsobem archeologové odkrývají obytné stavby, hospodářské objekty, hroby a další objekty, jejichž původní funkce je mnohdy neznámá. Jak ale archeologové dokáží ze změti jam vyčíst, co to vlastně nalezli?
Předně se řídí tvarem nalézaných objektů a jejich obsahem. Vysvětlit si to můžeme na příkladu dlouhého domu. Po odhalení nejsvrchnějších vrstev ornice se na zpravidla světlejším podkladu vyrýsují tmavší stopy. Těmi jsou jámy po původní sloupové konstrukci, které většinou uhnily a byly zaplněny jinou zeminou, než je v bezprostředním okolí jamky. Tyto tzv. sloupové jámy zůstaly i pod zemí ve stejném uspořádání, jako když v nich před tisíci lety stály sloupy, tvořící konstrukci dlouhého domu. Z tohoto rozložení dokáží archeologové často vyčíst rozměry i konstrukci takového domu a tak sledovat, jak se vyvíjely pravěké stavební techniky. Stejně tak i další objekty, které jsou popsány v sekci Jak se tenkrát bydlelo, si zachovávají svůj původní tvar a mnohdy se v nich nalézá i materiál bohatý na informace.
Poté, co stavby a objekty přestaly plnit svou funkci, nebo byla tato funkce násilně přerušena, se do nich často spolu s nánosy zeminy dostaly, většinou náhodně, i další archeologické artefakty a ekofakty. Proto nacházíme ve výplni zaniklých neolitických objektů například keramické střepy, zvířecí i lidské kosti, kamenné nástroje a další stopy po činnosti prvních zemědělců. Podobně, jako kdybychom dnes opustili jednu z našich současných vesnic, také by v ní zůstalo mnoho našich věcí, které denně používáme a které by i za tisíc let mohly budoucím archeologům prozradit mnohé o našem životě.
Více o metodách a principu výzkumu a jeho interpretace se můžete dočíst na našem webu v sekci O archeologii!
Ovšem v dnešní době již nestačí, když se vesnice či pohřebiště vykope, předměty se určí a datují a pak se vše uloží do depozitáře. Díky možnostem spolupráce s přírodovědnými obory můžeme z každého výzkumu vytěžit mnohem více informací, než tomu bylo před lety. Které další vědy podle Vás mohou pomoci archeologům zjistit více o tom, jak lidé v neolitu (a samozřejmě i v jiných obdobích) žili?
O životě a smrti nalezených jedinců nám dokáže mnoho říci fyzická antropologie. Z kostí většinou vyčteme nejen pohlaví, rozměry a přibližný věk, ale někdy lze dokonce i poznat příčinu smrti, zdravotní stav či pracovní zátěž. Z počátku neolitu těchto antropologických pramenů (tedy lidských ostatků) je méně a v horším stavu, než v pozdějších obdobích, nicméně i přesto z nich antropologové spolu s archeology již zjistili mnoho podstatných informací o našich prvních zemědělcích (viz sekce Jak se tenkrát…)
Stejně jako kosti lidí, ani kosti zvířat nejsou němými nálezy. Jimi se zabývá archeozoologie, obor, který je schopen přesně určit která kost pochází z kterého zvířete, jak bylo staré a někdy také v jakém ročním období bylo zabito. K čemu ale vlastně potřebují archeologové takové informace? Tak například z nálezů zvířecích kostí v odpadních jamách na sídlišti můžeme získat přehled o tom, jaká zvířata lidé jedli a tím i pozorovat průběh domestikace jednotlivých druhů. Pokud se v nálezech mezi domácími zvířaty vyskytují i zvířata divoká, můžeme si pak udělat obrázek o tom, jakou roli hrál v tehdejší společnosti lov a které konkrétní druhy byly loveny. Celkově tedy mohou zvířecí kosti přispět k utvoření představy o stravovacích strategiích dané doby!
Stravy a hospodaření se týká zemědělství, k jehož poznání mají mnoho co říci archeobotanika a palynologie. Dokážete rozklíčovat, co se pod těmito názvy skrývá? Archeobotanika se zabývá zbytky rostlin z archeologických výzkumů, tzv. makrozbytky. Díky vypracovaným metodám je možné rozeznat nejen jednotlivé druhy rostlin, ale také část rostliny, ze které daný nález pochází. Proto dnes můžeme s jistotou určit, které zemědělské plodiny byly první domestikovány mezi prvními či jak moc lidé ještě využívali sběru divokých rostlin a plodů. Palynologie neboli věda, zabývající se pyly, nám tyto informace doplňuje o složení flory v okolí naleziště i o jejím vývoji v čase.
K poodhalení procesu neolitizace přispěla v posledních dvou dekádách výrazně paleogenetika, tedy,věda, zkoumající genetiku minulých populací. Výsledky však vycházejí z měření DNA současných populací, což může vnášet do hypotéz značné nepřesnosti. Nicméně pozorováním genetických změn a odlišností v různých oblastech vědci skutečně potvrdili šíření neolitických populací z jihovýchodních oblastí Předního Východu směrem do Evropy. Tím to ale samozřejmě nekončí a paleogenetici ve spolupráci s archeology tuto problematiku dále zkoumají. Zpřesňují teritoriální i časový postup neolitizace, a také podíl mezolitických lovců a sběračů na jejím vzniku a šíření.
Neolitických lokalit u nás bylo zkoumáno poměrně mnoho a mnoho z nich by vydalo na samostatnou virtuální výstavu. Asi nejpříkladnější a nejlépe prozkoumanou neolitickou lokalitou u nás jsou Bylany u Kutné Hory. Výzkumy zde probíhaly již od 50. let minulého století a stále jsou předmětem vědeckého zájmu. Archeologický ústav AV ČR Praha, který se lokalitou celou dobu zabývá, Bylanům dokonce vytvořil celý odborný web, na němž naleznete nejen shrnující informace o výzkumu a osídlení, ale také odborné texty, mapy a další aktuality. A o tom, že archeologové z ústavu nezahálejí, svědčí také nový projekt Archeologické 3D virtuální muzeum. Nové technologie dokumentace a prezentace neolitického sídelního areálu, jehož cílem je prezentovat obraz neolitické kultury na příkladu sídliště v Bylanech u Kutné Hory. Více o projektu si můžete přečíst na webu Archeologického ústavu, takže ho pečlivě sledujte a těšte se na výsledek, který Vám život prvních zemědělců u nás představí zase z úplně jiného pohledu!