Stříbrný gombík
Inventární číslo Národního muzea: H1-96706
Mgr. Veronika Mikešová
(Ústav archeologické památkové péče středních Čech)
Tento skvostný stříbrný gombík patří u nás mezi ty nejhonosnější šperky, kterými byly na posmrtný život vybaveny elity mezi našimi předky. Byl nalezen v roce 1959 ve Staré Kouřimi u Libušina jezírka, kultovního místa tohoto raněstředověkého hradiště. Gombík byl součástí nesmírně bohaté hrobové výbavy takzvané „kouřimské kněžny“, ženy, pohřbené zde v 9. století s 18 stříbrnými šperky, mezi nimiž dále vynikají naušnice či kaptorgy s motivy koníčků.
Gombík byl zhotoven vytepáváním a je zdoben plastickými florálními ornamenty. V raném středověku se jednalo o běžný druh šatního spínadla, jde v podstatě o kulovitý knoflík s ouškem. Podle polohy gombíků v hrobech se usuzuje, že sloužily ke spínání svrchních oděvů, jako jsou pláště a pelerínky, v oblasti ramen a krku. Gombíky byly v 9. a 10. století typickým šperkem Velké Moravy, odkud se šířily do sousedních oblastí.
Šperkařství bylo v této době na velmi vysoké úrovni. Klenotníci byli schopni zhotovit naprosto drobounké předměty, pouze prací s vytepávanými plíšky v polokoulích (jako v případě tohoto gombíku), či v kombinaci s tordovaným drátkem a miniaturními granulkami kovu. Výsledky jejich práce nalézáme právě v hrobech nejbohatších vrstev nejen na velkomoravských pohřebištích, ale jak vidíme, i u nás.
Práci velkomoravských šperkařů nepoznáváme jen prostřednictvím těchto překrásných nálezů, ale také díky archeologickým objevům šperkařských dílen, které jsou známy například z Mikulčic či ze Starého Města u Uherského Hradiště. Tyto dílny nám odhalují, jak vypadaly nástroje, se kterými šperkaři pracovali, jak pracovali s polotovary či jak jejich výrobní areály byly strukturované. A tak dnes přesně víme, jak úžasně zruční tito řemeslníci byli a jak sofistikovanou práci před tisíci roky ovládali.