Stezka Markomanů

Mužský oděv

Mgr. Kristýna Urbanová
(Národní muzeum)


Tuniky

Tuniky měly jednoduchý obdélný střih s dlouhými i krátkými rukávy, nebo také bez rukávů, jak nám dokládají nálezy z lokalit Thorsberg, Marx-Etzelu, Bernuthsfeldu nebo Reepsholtu. V několika málo případech měly ozdobné lemování rukávů tkanicemi zhotovenými na destičkovém stávku s velmi jednoduchým geometrickým vzorem. Některé z nich byly také po stranách rozstřiženy a opatřeny provázky na svazování. Jak píše Tacitus, tyto tuniky byly spíše útlejší než volné a řasily se tak, aby odhalovaly stehna. Oproti těmto útlejším tunikám máme i nálezy rozměrných halen.

                                                                                                                           


Kalhoty

Mužské kalhoty, které známe z mnoha nalezišť severoevropských mokřadišť, měly velmi složitý, anatomicky tvarovaný střih. Končily v oblasti pupku, kde byly svazovány tkanicemi nebo byly opatřeny průvlečkami pro opasek. Některé nálezy dokonce připomínaly jakési dětské oblečení označované jako „dupačky“, měly totiž přišity na nohou šlapky. Jiné měly zakončení v oblasti kotníků rovně zastřižené. Aby se docílilo opravdu úzkého vzezření, byly tyto kalhoty často na lýtku rozstřiženy a opět, shodně jako tuniky, opatřeny provázky na stažení.

Důležitou součástí mužského oděvu byly samozřejmě různě zdobené opasky, odpovídající postavení jeho nositele. Na těchto opascích opatřených přezkami a různými úchytnými oušky a závěsnými ozdobami, byly pověšeny předměty denní potřeby jako nože, ale také toaletní soupravy (pinzety, ušní lžičky aj.), které byly uloženy v kapsářích nebo váčcích společně s výbavou na křesání (křesací kameny, ocílka).

                      


Pláště – mistrovské kusy textilního umění Germánů

Muži a pravděpodobně i ženy nosili rozměrné obdélné pláště, které jim zakrývaly většinu těla, o kterých se zmiňuje také Tacitus. Pláště byly vlněné, s ozdobnými lemy tkanými na destičkovém stávku o různé šířce od několika málo po desítky centimetrů. Zakončeny mohly být také umně svazovanými a skanými střapci. Nejkrásnějšími příklady jsou nálezy bohatě vytkávaných plášťů z lokalit Hunteburg, Damendorf, Dätgen, Thorsberg, Odry aj.

Jako ochrana proti nepříznivému počasí sloužily také peleríny a kápě sešívané ze zvířecích (nejčastěji ovčích) kůží.

                                                                                                                      


Ozdoby hlavy, účesy

Vlněné pásky z lokalit Vaalemor, Dätgen, Damendorf, Bernuthsfeld apod., ať už tkané na destičkovém nebo mřížkovém stávku nebo jen sešívané z rozstřižené tkaniny, sloužily jak ke svazování šatů, tak i jako ozdobné stuhy do vlasů, držící účes. Měly vesměs prostý dekor - pruhy nebo geometrické ornamenty. Z lokality Damendorf známe také čepec, vyrobený technikou pletení na rámu. Ke zpevnění účesu u žen sloužily také jednoduché jehlice z kosti nebo složitě profilované z kovů, nejčastěji bronzu nebo mosazi.

Jak jsme viděli u Tacita výše, Germáni si libovali v úpravě svých vlasů a vousů. Tento zvyk, starat se o svůj vzhled, dokládají také nálezy toaletního náčiní – drobných nůžek a břitev, které dozajista k úpravě vlasů a vousů mohly sloužit více než dobře.