Bronzový náramek
Inventární číslo Národního muzea: H1-111230
Mgr. Viktoria Čisťaková
(Národní muzeum)
Když se někdo zeptá, co si vybavíte pod pojmem pravěký nebo starověký šperk, tak si většinou vzpomenete na okouzlující zlaté šperky řeckého nebo etruského původu, popřípadě exotickou šperkařskou produkci starověkého Egypta. V kontextu středoevropského pravěku bezpochyby dominují výrazné, až poněkud robustní šperky z doby bronzové a za vrchol místní šperkařské produkce můžeme považovat laténské výrobky. Právě v době laténské panuje svébytný umělecký styl, v jehož rámci vznikaly jedny z nejkrásnějších bronzových předmětů (spony, opasky, nákrčníky, náramky atd.) v evropském pravěku. Mezi těmito luxusními předměty se „skromné“ a na první pohled jednoduché šperky ze starší doby železné (zvané doba halštatská, 750 -450 př.n.l.) ztrácejí. Ale nenechme se oklamat prvním dojmem, i v archeologických souborech z doby halštatské můžeme nalézt vskutku mistrovské výrobky.
Bronzové a železné ozdoby z té doby se vyznačují jednoduchým geometrickým tvarem. V hrobových celcích se nacházejí jednoduché tyčinkovité nákrčníky, často opatřené jen jednoduchou geometrickou výzdobou. Dále železné nebo bronzové „harfovité“ spony (jedná se o sponu stočenou ze silnějšího drátku) a vzácně i drobnější bronzové jehlice. K nejoblíbenějším halštatským šperkům patřily tzv. kruhové ozdoby (náramky nebo nápažníky) z tenké nebo masivnější tyčinky, případně stočeného bronzového plechu. Již na první pohled je zřejmé, že největší a nejzdobnější bronzové šperky, například mohutné bronzové kruhy (tzv. „turbany“) nebo importované spony, mohly poukazovat na vysoké společenské postavení zemřelého. Ovšem obyčejné jednoduché náramky byly nošeny všemi bez ohledu na pohlaví a věk. Masivní bronzové náramky poskytovaly dostatek plochy pro provedení sofistikované geometrické výzdoby, která byla ve většině případů rytá, popřípadě provedena v hlubokém reliéfu (žebra nebo plastické výčnělky).
Zde prezentovaný náramek pochází z prostředí halštatské mohylové kultury, která se nacházela převážně na území dnešních jižních a západních Čech. Náramek byl náhodně nalezen jihočeským zemědělcem v roce 1909 nedaleko vesničky Třitim a vzhledem k nálezovým okolnostem neznáme přesnější polohu nálezu. Naštěstí místní učitel P. Pavlásek ihned pochopil historickou a archeologickou hodnotu tohoto nálezu a za pomoci místního inženýra Herajna byl náramek předán do sbírek Národního muzea. Samotný kruh je vyroben z plné, masivnější tyčinky. Celá plocha předmětu je pokryta složitou geometrickou výzdobou složenou z rytých trojúhelníků a vertikálních čar spojených do rytmicky pravidelného celku. Celý náramek tak působí velice sofistikovaným až skoro moderním dojmem a není pochyb, že by v něm mohly najít zalíbení i dnešní ženy a dívky.