Výzkumy ve 30. letech 20. století.
Lokalita z pozdní fáze doby stěhování národů se nacházela na mírném návrší mezi železniční tratí z Prahy do Čelákovic a silnicí vedoucí od železniční stanice Čelákovice západním směrem, v bývalé Límanově cihelně . Celkový počet hrobů na lokalitě není přesně znám - K. H. Knorr jich uvádí 71, J. Neústupný 70, v inventáři Národního muzea v Praze (dále jen NM) je zapsána výbava z 52 hrobů . Drtivá většina hrobů měla orientaci Z - V a nesou stopy po vylupování, což byl běžný fenomén té doby na území ČR.
Výzkum prof. Dr. J. Schránila byl zahájen dne 16. 6. 1930. Před tímto výzkumem došlo k rozrušení několika hrobů při pracích a krátkému průzkumu L. Hájka. Dokumentaci výzkumu si vyhradil sám Dr. Schránil. Prováděl ji nákresy hrobové situace bez měřítka do drobných notýsků a stručným popisem (viz galerie deníčků níže). Většina hrobů byla také in situ fotografována, hrob jezdce s koněm byl dokonce in situ vyzvednut. Prováděly se také standardně soupisy antropologického materiálu a obsahu beden, či se zaznamenávaly chybějící kusy nalezených předmětů. Výzkum v roce 1936 již byl díky píli J. Neústupného zaznamenán klasickým způsobem – kresbou nálezové situace 1: 10 na milimetrový papír.
Nalezené předměty byly a dodnes jsou uloženy v Národním muzeu v Praze (databáze je přístupná online).Výzkum, který budil velký ohlas nejenom u odborné veřejnosti, ale také u laiků (viz sekce Ohlasy dobového tisku), byl několikrát publikován i v odborných periodikách, celková monografie však nikdy nevyšla.
Moderní výzkum jednoho z hrobových celků (konkrétně hrobu č.18/XIII, kde byl uložen jezdec s koněm) pak proběhl v roce 2011 v Národním muzeu. O něm si můžete přečíst v článku na našem webu.